Paradentóza nebo též paradontóza je poměrně známý strašák všech, kteří nedodržují správnou zubní hygienu. Asi všichni víme, že toto onemocnění zubů může vézt až k jejich ztrátě. Lékaři jej označují ještě jiným termínem – paradontitidou, kdy jsou veškeré příznaky podpořeny viditelným zánětem. Celý příspěvek
Pocit únavy zná každý z nás. Ale není únava jako únava. Pokud překročí určitou hranici a trvá dlouhodobě, může se jednat o tzv. únavový syndrom.
Jde o soubor rozličných příznaků, které dokážou pacientům pořádně zkomplikovat život. Diagnostiku je třeba provézt velice pečlivě, neboť podobnými příznaky se může manifestovat celá řad onemocnění. Pokud již lékař diagnózu únavového syndromu vysloví, čeká na pacienta léčba dlouhodobějšího rázu, která nebude vždy snadná, ovšem s pomocí odborníků se dá i toto svízelné onemocnění vyřešit. Celý příspěvek
Nejen estetický problém – tak by se dalo charakterizovat jedno z nejčastějších cévních onemocnění – křečové žíly (odborně varixy). Onemocnění je to tak časté, že ho zná snad každý. Týká se každé třetí ženy a překvapivě i každého čtvrtého muže. Ve věku nad 60 let má pak problémy s křečovými žilami každý druhý z nás.
Wokandapix / Pixabay
Za křečové žíly lékaři označují vakovitě rozšířené žíly nejčastěji na dolních končetinách. Ve většině případů je postižen tzv. povrchový žilní systém, proto jsou křečové žíly tak dobře viditelné. Na druhou stranu pacienti nejsou z toho důvodu příliš ohroženi embolií, protože ta se týká především komplikací v hlubokém žilním systému.
Za vznikem křečových žil stojí oslabená žilní stěna, zejména pokud je často namáhána. Takovou námahu může znamenat nadváha a obezita, nedostatek pohybu, nadměrné statické zatížení (dlouhé stání nebo naopak sezení bez změny polohy), zátěž v těhotenství, hormonální změny, nošení vysokých podpatků u žen, stavy po úrazech a podobně. Při náchylnosti ke vzniku hraje hlavní faktor zejména dědičnost – rodinný výskyt varixů to dle lékařů jen potvrzuje.
Že je žilní stěna oslabená a namáhána se projeví záhy – viditelnými žilami, nejčastěji na bércích, ale i na stehnech. To znamená pro řadu žen nepříjemný estetický problém, nicméně je třeba si uvědomit, že křečové žíly mohou působit další nepříjemné potíže.
Nejčastějšími projevy křečových žil jsou námahová bolest a snadná unavitelnost. Může docházet k hromadění tekutiny mimo cévní řečiště a objevují se otoky – nejčastěji kolem kotníků, ale i výše, dle stupně a rozsahu postižení cévního řečiště. Oteklé nohy jsou sami o sobě těžké a bolavé. Nezřídka si musí pacienti ulevit sednutím a odpočinutím, za úlevovou polohu se dá považovat uložení nohou do zvýšené polohy, což vede k ustoupení otoku.
Z dalších projevů, zejména v pokročilejších fázích, dochází ke změnám barvy kůže a její kvality, tuhnutí podkoží a dokonce až i k porušení kožního krytu. Pacienti jsou potom náchylní ke vzniku tzv. bércového vředu, který se v důsledku špatného cévního zásobení může problematicky hojit.
Ideální by byl stav, kdy bychom dokázali křečovým žilám předcházet. Kvůli dědičnosti je to však poměrně svízelné, ovšem i tak se dá spoustě vyvolávajících a podpůrných příčin vyvarovat a tím pádem i snižovat riziko vzniku.
Na prvním místě je sledování svojí hmotnosti – je zcela logické, že nadváha a obezita nebudou pro zdraví cév přínosné. S úpravou hmotnosti souvisí i dostatek pohybové aktivity, která příznivě působí na průtok krve cévním řečištěm. Za nevhodné považují lékaři i dlouhodobé stání nebo sezení – vhodnější je se pravidelně protáhnout.
Dalším, pro ženy nepříliš populárním doporučením je vyvarování se nošení obuvi na vysokých podpatcích. Co se týče koupele, není vhodná horká koupel nebo lázeň, po ní by totiž žíly ještě více naběhly. Příznivé je naopak sprchování lýtek střídavě studenou a teplou vodou.
Z přípravků, které působí příznivě na křečové žíly můžete vyzkoušet například přípravky s extrakty jírovce – kaštanů, zabraňují například otokům.
Nezapomínejte ani na kompresivní punčochy. Působí preventivně proti vzniku otoků a tím i nepříjemných bolestí a pocitu těžkých nohou. K dostání jsou v různých stupních komprese a délce. Klasická je od konců prstů pod kolena, v delším provedení pak punčochy sahají od konců prstů až pod třísla.
Veškerá preventivní opatření můžeme považovat i za opatření léčebná, a to zejména v počátečních fázích onemocnění. Pokud jsou ale problémy se žilami větší, zejména ženy s nimi mají estetický problém a preferují radikálnější řešení – tedy operaci.
Jaké metody léčby tedy dnešní moderní chirurgie nabízí? Jedná se o několik možností, kdy s vámi lékař konzultuje metodu co nejvhodnější k odstranění vašich potíží. Zde jsou nejznámější z těch invazivně používaných.
Nejedná se o operaci, ale o pouhý invazivní zákrok. Spočívá v napuštění postižené cévy speciálním roztokem, který vyvolá umělý zánět a zničí postiženou cévu. Ta se po této aplikaci po několika týdnech vstřebá. Zákrok se provádí ambulantně a pacienta po zákroku omezuje pouze minimálně. (Jedním z těchto opatření je nošení kompresivních punčoch po určitou dobu.) Zároveň je vhodný pro křečové žíly menšího, ale i středního rozsahu.
Ošetření křečových žil pomocí laserového paprsku představuje další možnost. Metoda spočívá v aplikaci laseru do postižené oblasti, čímž dojde k „odstranění“ křečových žil pomocí tepelné energie z laserových paprsků. Metoda je minimálně invazivní a provádí se v místním znecitlivění. Následná opatření po výkonu nejsou prakticky nijak omezující (jde zejména o to chránit oblast před působením tepla a slunce po určitou dobu).
Jedná se o nejběžnější chirurgickou metodu, při které se postižená žíly vytáhne pomocí sondy z malého řezu. Pooperační období již bývá delší, nutné je nosit kompresivní punčochy po dobu přibližně 6 týdnů, obvyklá je i pracovní neschopnost. Nevýhodou je i poměrně velké procento recidiv- až v 10-25% případů.
Jedná se o miniinvazivní a poměrně šetrné ošetření, které se provádí v místním znecitlivění. Princip spočívá v aplikaci sondy do postižené oblasti, přes kterou se aplikuje vyšší teplota, čímž dochází k uzavření postižených cév. Rekonvalescence bývá rychlá a navíc recidivy se objevují podstatně méně častěji.
Trápí vás mastná pleť? Nejčastěji se mastná pleť objevuje v pubertě, ale může to být samozřejmě i v pozdějším věku. Mastnou pleť poznáte podle rozšířených pórů a nežádoucímu lesku buď po celém obličeji, nebo v takzvané T-zóně.
Mastná pleť sebou přináší i akné, které je samozřejmě velmi nevzhledné, ale dá se s ním bojovat. Jak se zbavit mastné pleti? Důležité je čistit pleť ráno i večer přípravky, které jsou pro tento typ pleti určené. Vyšší produkce mazu je způsobena hormonálními změnami.
Mastná pleť vás v mládí může velmi potrápit, ale naopak ve stáří vypadá o dost mladší, než u vrstevnic, které mají suchou pleť. Proto má i jednu výhodu, kterou pak v pozdějším věku jistě oceníte. Problémy mastné pleti mohou být způsobeny špatnou stravou.
Důležité je používat vhodné kosmetické přípravky, které jsou konkrétně pro tento typ pleti určené. Vynikající účinky na mastnou pleť má tea tree oil. Rozhodně se vyhněte krémům a tonikům, které obsahují olej a jakýkoliv tuk. Vynikající jsou mycí gely. Pleť si často napařujte a provádějte exfoliaci.
Poraďte se s vaší kosmetičkou a nechte si od ní doporučit přípravky, které jsou vhodné pro tento typ pleti. Jednou týdně si proveďte peeling a naneste masku, nebo tuto proceduru podstupte přímo u kosmetičky. Vždy používejte pouze přípravky na mastnou, nebo smíšenou pleť.
U líčídel volte nemastný make-up a kompaktní pudr. Dobré je také zakrýt vyskytující se akné vhodným korektorem. Dodržujte pitný režim, pleť se obvykle mastí i z důvodů, že je dehydrovaná. Zkuste omezit čokolády a sladkosti.
Zdravému člověku vypadne za den asi padesát až sto vlasů, toto číslo je naprosto normální a není třeba se kvůli tomu zbytečně znepokojovat. Krátké vlasy nejsou tak snadno vidět jako ty dlouhé, a pokud Vás trápí chuchvalce vlasů, které ztrácíte a Vaše kštice začíná řídnout, zpozorněte! Může jít o menší či větší zdravotní problém.
Může jít o zdravotní problémy, dlouhodobý stres, stav po porodu nebo i pouhé časté svazování vlasů do culíku. Vlasy častěji vypadávají na jaře a na podzim, což je stejné jako u zvířat, která v tomto období mění srst. Skutečnou příčinu Vám však sdělí Váš lékař, za kterým byste měla zajít v případě, že náhlé hromadné ztrátě vlasů nepřisuzujete žádný speciální význam.
Vlasy se stejně jako řasy obměňují, dorostou do určité fáze, poté vypadnou, aby je mohla nahradit nová vlasová (popřípadě řasová) generace. Za den vyrostou až o půl milimetru, takže za rok klidně až o 17 centimetrů. Celková obměna starých vlasů za nové tedy bude trvat přibližně čtyři až šest let – v závislosti na délce Vašich vlasů.
Problém začne v případě, když zjistíte, že Vám vypadává více než sto vlasů za den. Běžně to asi nezjistíte a vlasy si počítat nebudete, ale zpozorníte, že Váš účes již není co býval a nápadně Vám vlasy řídnou. Zvlášť důležité je pídit po problému a vyhledat odbornou pomoc, pokud na polštáři nacházíte velké množství vlasů nebo v hřebenu zůstávají vyčesané chuchvalce.
Hormony řídí celé naše tělo a nejinak je to v otázce týkající kvality vlasů. V období po porodu nebo v období menopauzy můžete zpozorovat náhlý úbytek vlasů. Stejně tak při změně jídelníčku, drastické dietě, cukrovce nebo následkem užívání některých léků nebo doplňků stravy. Za padání vlasů je zodpovědná i špatná funkce štítné žlázy (jak snížená, tak i zvýšená). Odhalením nemoci a nasazením léků se zlepší i kvalita vlasů a zastaví se jejich padání. Samostatnou kapitolou je potom padání vlasů v souvislosti s léčbou nádorových onemocnění pomocí chemoterapie.
Příčiny však nemusí tkvět jen ve zdravotních potížích. Mnohdy za to může naše nešetrné chování k vlasům samotným. Nosíme často pevně utažené culíky, pokrývky hlavy (klobouky, kšiltovky, ale i například kuchařské čepice), nešetrně si vlasy češeme nebo tupírujeme a velmi často je fénujeme, kulmujeme nebo žehlíme bez toho, aniž bychom vlasy nechaly odpočinout. Barvy na vlasy a neustálé odbarvování, melírování nebo ondulace můžou velmi poškodit strukturu vlasu. Ten se předčasně štěpí a láme. Poškozené vlasy se poté projevují svou křehkostí, lámavostí a ztrátou lesku. Pokud si navíc vlasy myjeme příliš často (některé ženy i několikrát denně) a používáme více přípravků naráz (šampon, kondicionér balzám i masku), vlasy nemají šanci a čas si odpočinout a zregenerovat se. I v tomto případě tedy platí, že méně je více. Pokud máte mastné vlasy, které vyžadují častější mytí, používejte šampony s jemným a lehkým složením. Nepřehánějte to ani s vlasovým stylingem za pomocí gelů nebo tužidel. A pokud si bez culíku nedovedete život představit, používejte speciální kroucené gumičky, které jsou šetrnější k Vašim vlasům. Stejně tak je vhodné si jednou za čas dopřát masáž hlavy, můžete po vlasové pokožce přejíždět kartáčem bez ostrých hrotů, ale postačí Vám i prsty.
Pro stav vlasů je velmi důležité složení stravy. Nedostatečná a nevyvážená strava s nedostatkem některých základních a důležitých vitamínů a minerálů (například železa u vegetariánů) může způsobit únavu spojenou s chudokrevností a padáním vlasů. Dbejte proto na dostatečný přísun ovoce a zeleniny, ryb, rýže, luštěnin, bílkovin a minerálů jako jsou železo, zinek, fosfor a selen. Navíc denně do své stravy zařaďte semínka sezamová, lněná, dýňová, slunečnicová či vlašské ořechy. Vždy je lepší upravit svůj jídelníček a obohatit ho o chybějící složky, než se uchylovat k lékům nebo doplňkům stravy z lékárny. To by mělo fungovat jen jako poslední řešení.