Nejen estetický problém – tak by se dalo charakterizovat jedno z nejčastějších cévních onemocnění – křečové žíly (odborně varixy). Onemocnění je to tak časté, že ho zná snad každý. Týká se každé třetí ženy a překvapivě i každého čtvrtého muže. Ve věku nad 60 let má pak problémy s křečovými žilami každý druhý z nás.

O co jde

Za křečové žíly lékaři označují vakovitě rozšířené žíly nejčastěji na dolních končetinách. Ve většině případů je postižen tzv. povrchový žilní systém, proto jsou křečové žíly tak dobře viditelné. Na druhou stranu pacienti nejsou z toho důvodu příliš ohroženi embolií, protože ta se týká především komplikací v hlubokém žilním systému.

Za vznikem křečových žil stojí oslabená žilní stěna, zejména pokud je často namáhána. Takovou námahu může znamenat nadváha a obezita, nedostatek pohybu, nadměrné statické zatížení (dlouhé stání nebo naopak sezení bez změny polohy), zátěž v těhotenství, hormonální změny, nošení vysokých podpatků u žen, stavy po úrazech a podobně. Při náchylnosti ke vzniku hraje hlavní faktor zejména dědičnost – rodinný výskyt varixů to dle lékařů jen potvrzuje.

Křečové žíly – projevy

Že je žilní stěna oslabená a namáhána se projeví záhy – viditelnými žilami, nejčastěji na bércích, ale i na stehnech. To znamená pro řadu žen nepříjemný estetický problém, nicméně je třeba si uvědomit, že křečové žíly mohou působit další nepříjemné potíže.

Nejčastějšími projevy křečových žil jsou námahová bolest a snadná unavitelnost. Může docházet k hromadění tekutiny mimo cévní řečiště a objevují se otoky  – nejčastěji kolem kotníků, ale i výše, dle stupně a rozsahu postižení cévního řečiště. Oteklé nohy jsou sami o sobě těžké a bolavé. Nezřídka si musí pacienti ulevit sednutím a odpočinutím, za úlevovou polohu se dá považovat uložení nohou do zvýšené polohy, což vede k ustoupení otoku.

Z dalších projevů, zejména v pokročilejších fázích, dochází ke změnám barvy kůže a její kvality, tuhnutí podkoží a dokonce až i k porušení kožního krytu. Pacienti jsou potom náchylní ke vzniku tzv. bércového vředu, který se v důsledku špatného cévního zásobení může problematicky hojit.

Křečové žíly – prevence

Ideální by byl stav, kdy bychom dokázali křečovým žilám předcházet. Kvůli dědičnosti je to však poměrně svízelné, ovšem i tak se dá spoustě vyvolávajících a podpůrných příčin vyvarovat a tím pádem i snižovat riziko vzniku.

Na prvním místě je sledování svojí hmotnosti – je zcela logické, že nadváha a obezita nebudou pro zdraví cév přínosné. S úpravou hmotnosti souvisí i dostatek pohybové aktivity, která příznivě působí na průtok krve cévním řečištěm. Za nevhodné považují lékaři i dlouhodobé stání nebo sezení – vhodnější je se pravidelně protáhnout.

Dalším, pro ženy nepříliš populárním doporučením je vyvarování se nošení obuvi na vysokých podpatcích. Co se týče koupele, není vhodná horká koupel nebo lázeň, po ní by totiž žíly ještě více naběhly. Příznivé je naopak sprchování lýtek střídavě studenou a teplou vodou.

Z přípravků, které působí příznivě na křečové žíly můžete vyzkoušet například přípravky s extrakty jírovce – kaštanů, zabraňují například otokům.

Nezapomínejte ani na kompresivní punčochy. Působí preventivně proti vzniku otoků a tím i nepříjemných bolestí a pocitu těžkých nohou. K dostání jsou v různých stupních komprese a délce. Klasická je od konců prstů pod kolena, v delším provedení pak punčochy sahají od konců prstů až pod třísla.

Křečové žíly – léčba

Veškerá preventivní opatření můžeme považovat i za opatření léčebná, a to zejména v počátečních fázích onemocnění. Pokud jsou ale problémy se žilami větší, zejména ženy s nimi mají estetický problém a preferují radikálnější řešení – tedy operaci.

Křečové žíly – operace

Jaké metody léčby tedy dnešní moderní chirurgie nabízí? Jedná se o několik možností, kdy s vámi lékař konzultuje metodu co nejvhodnější k odstranění vašich potíží. Zde jsou nejznámější z těch invazivně používaných.

Sklerotizace

Nejedná se o operaci, ale o pouhý invazivní zákrok. Spočívá v napuštění postižené cévy speciálním roztokem, který vyvolá umělý zánět a zničí postiženou cévu. Ta se po této aplikaci po několika týdnech vstřebá. Zákrok se provádí ambulantně a pacienta po zákroku omezuje pouze minimálně. (Jedním z těchto opatření je nošení kompresivních punčoch po určitou dobu.) Zároveň je vhodný pro křečové žíly menšího, ale i středního rozsahu.

Laserové ošetření

Ošetření křečových žil pomocí laserového paprsku představuje další možnost. Metoda spočívá v aplikaci laseru do postižené oblasti, čímž dojde k „odstranění“ křečových žil pomocí tepelné energie z laserových paprsků. Metoda je minimálně invazivní a provádí se v místním znecitlivění. Následná opatření po výkonu nejsou prakticky nijak omezující (jde zejména o to chránit oblast před působením tepla a slunce po určitou dobu).

Stripping

Jedná se o nejběžnější chirurgickou metodu, při které se postižená žíly vytáhne pomocí sondy z malého řezu. Pooperační období již bývá delší, nutné je nosit kompresivní punčochy po dobu přibližně 6 týdnů, obvyklá je i pracovní neschopnost. Nevýhodou je i poměrně velké procento recidiv- až v 10-25% případů.

Radiofrekvenční ablace

Jedná se o miniinvazivní a poměrně šetrné ošetření, které se provádí v místním znecitlivění. Princip spočívá v aplikaci sondy do postižené oblasti, přes kterou se aplikuje vyšší teplota, čímž dochází k uzavření postižených cév. Rekonvalescence bývá rychlá a navíc recidivy se objevují podstatně méně častěji.