Archiv pro štítek: očkování

Očkování proti chřipce – ano nebo ne?

Chřipka je onemocnění, které máme tendenci trochu bagatelizovat. Často je chřipkou nesprávně označováno klasické nachlazení nebo viróza. Rozdíly jsou ale podstatné! Lékaři varují, že chřipka skutečně  představuje velkou zátěž pro organismus. I při nekomplikovaném průběhu může trvat dva týdny, s tím že únava může přetrvávat ještě podstatně déle, někdy i týdny. Dále pak varují před vznikem možných komplikací, které jsou až pro 2000 lidí ročně smrtelné.

Proočkovanost

Očkování proti chřipce, které je u nás běžně dostupné, však využívá pouze malý zlomek pacientů. Dle statistik je to kolem 7%, u lidí v seniorském věku pak kolem 20%. V porovnání se světem je ale proočkovanou proti chřipce v naší populaci skutečně velmi nízká. Podle lékařů za tím stojí fakt, že lidé mají tendenci toto onemocnění podceňovat, navíc nemají dostatek informací. Obávají se i vedlejších účinků. Přitom očkování chrání proti chřipkovým virům, nikoli proti virům způsobujícím běžné nachlazení. Někteří se tak mylně domnívají, že po očkování nebyli dostatečně chráněni. Ochránit proti všem virům ale skutečně nejde.

Příznaky chřipky

Chřipka je infekční onemocnění s velice krátkou inkubační dobou (18-24hodin) a rychlým přenosem. Šíří se kapénkovou nákazou a kontaminovanými předměty. Nakazit se je tak velmi snadné. V zimních měsících má často podobu epidemie. U nás probíhá nejčastěji ve dvou vlnách – kritické pro výskyt jsou první tři týdny v prosinci a druhá vlna potom v období ledna až března.

Onemocnění mívá náhlý začátek se zimnicí a vysokou horečkou kolem 38-40°C. Typická je celková zchvácenost, vyčerpanost a únava. Vyskytují se bolesti kloubů, svalů, zad a hlavy, často velmi intenzivní. Postupně se přidává i suchý dráždivý kašel. Naopak rýma nebývá typickým příznakem, ta je spíše záležitostí nachlazení. Tyto příznaky se během 4-6 dnů zmírní a ustoupí, nicméně únava a oslabení organismu ještě několik dní přetrvává. U dětí mohou být přítomny ještě zvracení, průjmy a celková nevolnost.

Očkování proti chřipce zdarma?

Očkování bývá v případě chřipky považováno za nejúčinnější prevenci. Pro rizikové skupiny, pro něž by chřipka mohla způsobit vážné zdravotní komplikace, je očkování hrazeno zdravotní pojišťovnou. Jedná se o osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest, kardiovaskulárním onemocněním, cukrovkou, chronickým metabolickým onemocněním, onemocněním ledvin. Dále jsou to pak skupiny osob vyššího věku – nad 65 let a osoby trvale žijící v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

Očkování proti chřipce v těhotenství

Další rizikovou skupinu tvoří těhotné ženy, u nich se však očkování nedoporučuje. Pro ně je v době chřipkových epidemií třeba zejména vyhýbat se rizikovému prostředí, obchodním centrům nebo cestování MHD.

Vakcína proti chřipce

Samotná vakcína proti chřipce je obecně dobře snášena a považována za bezpečnou. Je vyráběna z inaktivovaného neinfekčního viru nebo jeho částí a proto samotné onemocnění chřipky nemůže vyvolat. Snášenlivost bývá dobrá, v některých případech mohou po očkování 1-2 dny přetrvávat nežádoucí účinky charakteru únavy, lehce zvýšené teploty či bolestí svalů a kloubů. To je ale spíše výjimečné. Účinnost vakcíny je vysoká, udává se v 70-90%.

Co je však pro vakcínu chřipky specifické – ochrana je po očkování limitována jedním rokem, a to z toho důvodu, že viry chřipky velice snadno mutují. Proto se každý rok vyvíjí nový typ vakcíny, která je určena na ochranu právě proti aktuálním kmenům chřipkového viru.

Proč chodit na cytologické vyšetření

Proč chodit na cytologické vyšetření

Cytologie je odborný termín pro nauku o buňkách. U laické veřejnosti se tímto názvem označuje zkráceně cytologické vyšetření, většinou při vyšetření rakoviny děložního hrdla. Cytologické vyšetření je jednoduché vyšetření, při kterém se získává část buněk z lidského těla – například stěrem, které jsou pak zkoumány. Provádí se především v oboru gynekologie ale také v plicním lékařství, kde v obou dvou případech slouží k prevenci rakoviny.

Karcinom děložního hrdla

Jedná se o jedno nejčastějších rakovinových onemocnění u žen v České republice (spolu s rakovinou prsu). Jeho původcem jsem pravděpodobně lidské papillomaviry (používá se zkratka HPV). Ty se přenáší mezi lidmi a šíří pohlavním stykem. Setkají se s nimi každé dvě ze tří žen. U většiny z nich se jim organizmus dokáže ubránit a pouze o malého procenta viry zůstanou v organizmu, kde v pozdějším věku (zpravidla nad 35 let) mohou rozvinout toto onemocnění – rakovinu děložního čípku. Ročně je u nás diagnostikováno kolem 1000 případů rakoviny děložního hrdla (na 100 000 žen připadá ročně 20 nově zjištěných případů) a zemře na něj zhruba 350-400 žen.

Prevence

Jednou z možných prevencí je očkování proti papillomavirům. To je potřeba provádět v čas, nejlépe ještě před započetím sexuální aktivity (očkování se většinou provádí ve věku od 12 do 25 let). Část očkování zpravidla hradí zdravotní pojišťovny (vakcíny Ervarix i Silgard) – cena se pohybuje okolo 7 000 Kč.

1028Mnohem významnější je v prevenci právě cytologické vyšetření (neboť vakcínu je možné aplikovat jen v případech ještě před stykem s papillomaviry). Právě toto vyšetření se stalo součástí screeningu v České republice. Screening je termín pro plošné preventivní vyšetření populace ve snaze odhalit včas vážná rakovinová onemocnění. Cytologické vyšetření se provádí u gynekologa stěrem buněk z děložního hrdla a následným testem v cytologické laboratoři – hledáním možných abnormalit, které by naznačovaly možné rozvinutí onemocnění. Jde o preventivní vyšetření, které umožní včas zachytit onemocnění a zabránit jeho plnému propuknutí. V ranných fázích onemocnění stačí jen malý zákrok, který může zachránit ženě život. Proto je velice důležité vyšetření podstupovat pravidelně, jednu každý rok. Toto vyšetření navíc plně hradí zdravotní pojišťovny, takže není žádný rozumný důvod, ho neabsolvovat.