Po první části článku je tady druhá:
Stres vám nedá spát
Veliký problém. Pokud spíte špatně už několik měsíců kvůli stresu, tak vyhledejte pomoc. To by vám jinak úplně zničilo každý den a i zdravotní stav. Celý příspěvek
Po první části článku je tady druhá:
Veliký problém. Pokud spíte špatně už několik měsíců kvůli stresu, tak vyhledejte pomoc. To by vám jinak úplně zničilo každý den a i zdravotní stav. Celý příspěvek
Nespavost, nemožnost usnout nebo časté noční buzení dokážou pěkně potrápit. Sáhnutí po pilulce na spaní se jeví jako nejjednodušší možnost, nicméně její užití by mělo být až na místě posledním. Ještě předtím je třeba vyzkoušet několik rad a doporučení z hlediska vhodné spánkové hygieny. Možná totiž zjistíte, že děláte určité chyby, které váš spánek narušují. Jakým škodlivým návykům je třeba se vyvarovat a co pomáhá navodit dobrý a nerušený spánek?
Zcela zásadní pro odstranění potíží je třeba odhalit příčiny nespavosti. Jako první krok, který by s vámi měl odborník rozebrat, je váš denní režim a prostředí, v němž usínáte a spíte. Pokud se objeví nějaké chyby v těchto oblastech, tak se je pokuste odstranit.
Někdy mohou být příčinou i nemoci a ve velké míře i stres, a to jak krátkodobý, tak stres dlouhodobého rázu. Bolestivá onemocnění mohou také narušovat kvalitní spánek. To vše je třeba konkrétně řešit – snažit se odstranit bolest, vysledovat, co způsobuje stres a podobně. Někdy je třeba skutečně potřeba psychoterapie nebo pomoc psychologa. Narušený spánek a psychika spolu velmi často souvisí.
K předepsání léků na spaní by se mělo přistoupit až tehdy, pokud porucha spánku výraznějším způsobem ovlivňuje fungování nemocného v běžném životě, například v práci nebo v sociálních vztazích.
Životní styl má na kvalitu spánku veliký vliv. Důležitá je určitá pravidelnost životního rytmu – vstávání a ulehání stále v přibližně stejnou dobu. Někdy to skutečně nejde, zejména při práci ve směnném provozu, ale pokud je to jen trochu možné, zkuste to tak zařídit. Skončit s ponocováním a uléháním po půlnoci z důvodu sledování televize skutečně jde.
Pohyb během dne má na kvalitu spánku také značný vliv. Obecně je dobré sportovat denně, a to alespoň 20-30 minut. Organismus se příjemně unaví a bude lépe připravený k regeneraci během spaní. Nevhodné je naopak cvičení těsně před spaním, v ideálním případě by se nemělo cvičit 5 hodin před ulehnutím. Je to z toho důvodu, že touto aktivitou se člověk naopak nabudí a tělo nebude připraveno odpočívat. Sport tedy určitě ano, ale ve správnou dobu.
Odpočinek během dne je určitě důležitý, nicméně se snažte vyvarovat pospávání a ležení v průběhu dne. A pokud si potřebujete dát „šlofíka“, tak maximálně na půl hodiny. Delší pospávání během dne, a zejména pak po 15 hodině odpolední může kvalitu nočního spánku výrazně narušit.
Bez nikotinu a kofeinu se v dnešní uspěchané době obejde jen málokdo z nás, ale je třeba si uvědomit, že jde o stimulanty, které mají nabuzující účinky. Pokud tedy máte problémy s usínáním, vyvarujte se jejich užití v pozdně odpoledních a večerních hodinách.
Kvalitu spánku ovlivňuje celá řada vnějších vlivů, na které možná ani neberete zřetel. Vyplatí se ovšem dodržovat alespoň základní pravidla spánkové hygieny.
Vše začíná úpravou ložnice nebo místa na spaní. Mělo by být dostatečně tiché a chladnější, než místnosti běžně užívané. V přetopených místnostech se obecně špatně spí. Dostatek temnoty je pro někoho také důležitý – svítící lampy do oken nejsou určitě nic příznivého. Proto je vhodné používat rolety nebo závěsy, které zařídí dostatek šera a tmy. Důležité je používat svoji postel, potažmo ložnici výhradně ke spánku – není vhodné v posteli jíst, ani sledovat televizi.
Televize ani další elektrospotřebiče by v ložnici také neměly vůbec být, ať se vám to nemusí líbit. Vysílají totiž světlo a záření, což může působit rušivě. Bezprostředně před spaním by se také neměla sledovat televize nebo pracovat na počítači, protože organismus toto světlo nabuzuje. Zvláště pokud máte potíže s usínáním, je vhodnější před spaním četba knihy nebo jiné klidové aktivity.
Jít spát s plným žaludkem není rovněž vhodné, proto je třeba se před spaním nepřejídat a dopřát si pouze lehkou večeři.
Příznivě může působit i vybudování si jakéhosi vlastního spánkového rituálu. Bylo prokázáno, že příznivě působí jak u dětí, tak u dospělých. Záleží jen na vás, jaký rituál si vytvoříte, může jít o teplou koupel, poslech rozhlasu, četbu knihy, poslech relaxační hudby nebo kombinaci jiných faktorů.
Jestliže se již objeví potíže se spaním a dostaví se „převalování“ na lůžku, není dobré ležet příliš dlouho. Pokud se vám nedaří usnout během 30 minut po ulehnutí, raději vstaňte a něco dělejte. Umyjte nádobí, chvilku si čtěte. Po chvíli zkuste ulehnout znovu. Není dobré rovněž sledovat hodiny, protože tím se můžete dostávat do ještě většího stresu z toho, že nespíte.
Bylinky a přírodní prostředky mohou být účinným řešením při poruchách spánku. Můžete vyzkoušet tradiční babskou radu – vypití teplého mléka s medem před spaním. I řada bylinek obsahuje látky podporující navození klidu a tím pádem i usnadňující spánek. Jedná se například o meduňku, třezalku nebo kozlík lékařský. Uvařit si z nich můžete čaje, nebo si je pořídit i v koncentrovanější formě (sirupy, pilulky). Pozor ale v případě, pokud užíváte i jiné léky, zde je třeba poradit se s lékárníkem, aby nedocházelo k narušení jejich účinků navzájem.
Léků na spaní (tzv. hypnotik) se mnozí pacienti tak trochu obávají a snaží se jim vyhnout. Hlavním rizikem jejich užívání je zejména závislost. Pokud je totiž člověk užívá pravidelně a dlouho, může se potom stát, že bez nich neusne. Pro jejich bezpečné užívání je skutečně důležité vše konzultovat s lékařem, a ideálně je užívat maximálně 4 týdny, a to ještě přerušovaně. Dobrou zprávou je, že i hypnotika se postupně vyvíjejí a léky novější generace mají méně nežádoucích účinků (tzv. Z-hypnotika, léky s obsahem melatoninu).
Léky na spaní „starší generace“, často ze skupiny tzv. benzodiazepinů, mají více nežádoucích účinků v podobě rizika již zmiňované závislosti, ale i celkového útlumu pacienta i během dne. Užívání těchto léků by proto mělo být vždy v kompetenci lékaře.