Při zánětu slepého střeva se jedná o zanícení červovitého přívěšku tlustého střeva. Jeho akutní formu řadíme mezi náhle příhody břišní. To znamená takové příhody, které vyžadují okamžité lékařské řešení. Nemoc postihuje nejčastěji děti a mladé lidi ve věku mezi 10 – 30 lety. Ovšem vyskytnout se může v jakémkoliv věku, byť je to vzácné.
Tak jako všechna onemocnění i zánět slepého střeva má příznaky. Ty dokáže rozpoznat člověk i bez lékaře. Vždy, ale když pojmete podezření na slepé střevo, navštivte lékaře. Přečtěte si v našem článku rady.
Popis onemocnění
Apendix je úzký, trubicovitý ocásek, připojený na slepé střevo (caecum). Jeden jeho konec je uzavřen a druhý ústí do tlustého střeva. Měří okolo 10 cm na délku a 1 cm na šířku a zřejmě se jedná o vývojový pozůstatek. Slepé střevo je uloženo v pravém podbřišku a pro trávicí činnost nemá žádný význam. Je spíše pokládáno za lymfatický orgán, bez kterého se však tělo může snadno obejít.
Akutní apendicitis se rozvíjí velice rychle, proto ho řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo na životě. Vzniká ucpáním apendixu tuhým kusem stolice, cizím tělesem, případně i nádorem. Zánět apendixu může být dvojí povahy. Buď akutní, jehož příznaky se rozvíjejí během několika dnů, nebo chronický, charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha.
Zánět slepého střeva příznaky
Na úvod je vhodné zmínit, že uložení slepého střeva je u každé osoby jiné. Existuje šest různých lokací jeho uložení. A právě z tohoto důvodu nemusí být vždy zánět slepého střeva a jeho příznaky stejné. Nejtypičtějším příznakem však je bolest v oblasti pupku.
Tato bolest se postupně stěhuje do pravého podbřišku. Místo největší bolesti se většinou nachází ve dvou třetinách spojnice pupku a výběžku pánevní kosti. Tento bod se označuje McBurneyův a je pojmenován podle amerického chirurga, který jej poprvé popsal.
Doprovodné příznaky
Kromě těchto hlavních doprovází zánět slepého střeva i doprovodné příznaky. Často jimi bývají pocity na zvracení, zvracení, teploty kolem 37,5°C, zrychlený tep, zácpa,
nadýmání, nechutenství a citlivost břicha na dotek. Ojediněle se může vyskytovat i menší průjem. Bolesti se většinou zvětšují při chůzi a jiných otřesech, při kýchnutí či zakašlání. Nemocný vyhledává úlevovou polohu, kterou je většinou leh na zádech s pokrčenými koleny. Pokud už je zánět v pokročilém stádiu a začíná dráždit i břišní stěnu, objevuje se bolestivé píchnutí při náhlém uvolnění prstů při předchozím stlačení.