Proč se nesmí s antibiotiky jíst mléčné výrobky?

Pravděpodobně jste se setkali s tím, že vám doktor předepsal antibiotika a při vyzvedávání v lékárně vás lékárnice upozornila, že nesmíte jíst mléčné výrobky. No jo, ale to říkají pokaždé, ale nikdy neříkají proč. Stačí jednou říct proč, a už bych si to pamatoval. Takhle ale ani není jisté, že to budu dodržovat, když netuším, proč.

Zkusil jsem se tedy zeptat, zda to platí po celou dobu, nebo jen v době podávání antibiotik. Dostal jsem ale jen neurčitou odpověď o možné alergii. Přišlo tak na řadu rychlé vyhledání na Googlu a pak přečtení vždy zavrhovaného příbalového letáčku.

Antibiotika a mléčné výrobky

A hned je důvod jasný: účinná léčebná látka v antibioticích se váže na některé prvky a tím se stává neúčinná. Jedním z nich je vápník, který je obsažen právě v mléčných výrobcích. Přesnější zdůvodnění najdete právě na příbalovém letáčku (nejedná se jen o mléčné výrobky). Například pro lék Doxybene je to přesně takto:

Vstřebávání doxycyklinu z trávicího ústrojí mohou snižovat např. ionty hliníku, a hořčíku (obsažené v lécích, které snižují žaludeční kyselost) a ionty vápníku (obsažené také v mléce a mléčných výrobcích a ve vápník obsahujících ovocných šťávách), přípravky obsahující železo, aktivní uhlí a cholestyramin. Doxybeneby se měl proto užívat 2-3 hodiny před užitím těchto léků nebo požitím uvedených poživatin.

Samovyšetření prsu

V minulém článku bylo zmíněno, jak samovyšetření varlat můžeme preventivně předcházet pozdnímu odhalení jejich nádorů a jak takové vyšetření provádět. Na idnes.cz se teď objevil i článek pro dámy s video návodem, jak provést samovyšetření prsou.

Samotné samovyšetření prsů samozřejmě není dostačující a rozhodně nenahradí důkladnou a pravidelnou prohlídku u gynekologa. Přečtěte si další informace o nádoru prsů.

Proč chodit na cytologické vyšetření

Cytologie je odborný termín pro nauku o buňkách. U laické veřejnosti se tímto názvem označuje zkráceně cytologické vyšetření, většinou při vyšetření rakoviny děložního hrdla. Cytologické vyšetření je jednoduché vyšetření, při kterém se získává část buněk z lidského těla – například stěrem, které jsou pak zkoumány. Provádí se především v oboru gynekologie ale také v plicním lékařství, kde v obou dvou případech slouží k prevenci rakoviny.

Karcinom děložního hrdla

Jedná se o jedno nejčastějších rakovinových onemocnění u žen v České republice (spolu s rakovinou prsu). Jeho původcem jsem pravděpodobně lidské papillomaviry (používá se zkratka HPV). Ty se přenáší mezi lidmi a šíří pohlavním stykem. Setkají se s nimi každé dvě ze tří žen. U většiny z nich se jim organizmus dokáže ubránit a pouze o malého procenta viry zůstanou v organizmu, kde v pozdějším věku (zpravidla nad 35 let) mohou rozvinout toto onemocnění – rakovinu děložního čípku. Ročně je u nás diagnostikováno kolem 1000 případů rakoviny děložního hrdla (na 100 000 žen připadá ročně 20 nově zjištěných případů) a zemře na něj zhruba 350-400 žen.

Prevence

Jednou z možných prevencí je očkování proti papillomavirům. To je potřeba provádět v čas, nejlépe ještě před započetím sexuální aktivity (očkování se většinou provádí ve věku od 12 do 25 let). Část očkování zpravidla hradí zdravotní pojišťovny (vakcíny Ervarix i Silgard) – cena se pohybuje okolo 7 000 Kč.

Mnohem významnější je v prevenci právě cytologické vyšetření (neboť vakcínu je možné aplikovat jen v případech ještě před stykem s papillomaviry). Právě toto vyšetření se stalo součástí screeningu v České republice. Screening je termín pro plošné preventivní vyšetření populace ve snaze odhalit včas vážná rakovinová onemocnění. Cytologické vyšetření se provádí u gynekologa stěrem buněk z děložního hrdla a následným testem v cytologické laboratoři – hledáním možných abnormalit, které by naznačovaly možné rozvinutí onemocnění. Jde o preventivní vyšetření, které umožní včas zachytit onemocnění a zabránit jeho plnému propuknutí. V ranných fázích onemocnění stačí jen malý zákrok, který může zachránit ženě život. Proto je velice důležité vyšetření podstupovat pravidelně, jednu každý rok. Toto vyšetření navíc plně hradí zdravotní pojišťovny, takže není žádný rozumný důvod, ho neabsolvovat.

Psychoterapie – co to je a jak vám pomůže

Psychoterapie se začíná vyvíjet teprve začátkem devatenáctého století. Jedná se vlastně o různé vyjadřovací-komunikační techniky, jejichž cílem je pomoci klientovi při léčení různých poruch nebo při překonávání životních problémů. Smyslem není dávat klientům konkrétní rady, ale navést je a pomoci jim v nalezení způsobu, jak vyřešit problém vlastními silami. Největší část tvoří verbální komunikace, dále pak ergoterapie (terepie prací), arteterapie (terapie za pomoci výtvarného vyjádření), muzikoterapie, dramaterapie, poetoterapie či nácvik relaxačních technik. Techniky se často kombinují, neboť někomu může více vyhovovat jiný způsob vyjádření. Někdo se dokáže lépe vyjádřit slovy, někdo malováním a jiný zase pohybem.

Co se psychoterapií léčí?

Uplatnění je velmi široké od léčení psychóz po pomoc v životních situacích či vztazích. Nejčastěji to jsou však různé neurotické poruchy (úzkostné poruchy) a fóbie, jako například agorafobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fóbie další specifické fóbie.

Individuální psychoterapie

Jedná se o formu psychoterapie, které se účastní pouze klient a psychoterapeut. Zpravidla má formu hodinového sezení, během kterého probíhá rozhovor. Sezení jsou podle povahy jednorázová či pravidelná – týdenní nebo měsíční. Ostatní formy psychoterapie se zde užívají méně.

Skupinová psychoterapie

Terapie se účastní kromě psychoterapeuta několik klientů zároveň. Sezení je delší, trvá 1,5 až 3 hodiny, aby všichni měli dostatek prostoru pro své vyjádření. Důležitá je zde anonymita mezi klienty, aby mohli o svých tématech bez problému hovořit. Skupinová psychoterapie pomáhá konfrontovat vlastní pohled na věc, vlastní hodnocení sebe sama nebo vlastních problémů, které klienta tíží. Při skupinové terapii se více využívá i dalších technik, jako arteterapie, dramaterapie a další.

Skupinová psychoterapie je zpravidla součástí komplexnějšího a dlouhodobějšího léčení. Může probíhat například v rámci denních stacionářů či hospitalizace.

Je psychoterapie hrazená pojišťovnou a kolik stojí?

Stacionáře s psychoterapií:

Individuální psychoterapie se platí zpravidla 400 až 1000 Kč za jedno sezení. Platí se na místě, nebo v případě doporučení lékařem je možná úhrada zdravotní pojišťovnou. Protože ale psychoterapeuti nejsou lékaři, nemají často s pojišťovnou smlouvu a možné hrazení tak není. Ti co ji mají, jsou pak omezeni určitým počtem hodin, takže se může stát, že budete hradit například každé druhé sezení. U skupinových sezení je to jiné. Pokud je skupinová psychoterapie součástí léčení (například protialkoholického), je hrazena celá pojišťovnou v rámci celého léčení.

Kdo je psychoterapeut

Psychoterapeut není lékař. Často ale může být psychoterapeut zároveň a psychiatrem a pak obě profese splývají. Aby se z někoho stal psychoterapeut, musí absolvovat několikaletý psychoterapeutický výcvik. Pokud si chcete být jisti kvalitou a důvěryhodností psychoterapeuta, více informací ohledně standardů, výcviků a psychoterapeutickém kodexu najdete na stránkách České psychoterapeutické společností.

Kde najít psychoterapeuta:

Psychoterapie Praha
Psychoterapie Prachatice
Psychoterapie Hradec králové
Psychoterapie Přerov
Psychoterapie Jihlava
Psychoterapie Brno
Psychoterapie Liberec
Psychoterapie Pardubice
Psychoterapie Mladá Boleslav
Psychoterapie Valašské Meziříčí
Psychoterapie Karlovy Vary
Psychoterapie Ostrava
Psychoterapie Plzeň
Psychoterapie Roudnice nad Labem

Psychoterapeutický výcvik

Je poměrně náročná několikaletá škola akreditovaná mezinárodní psychoterapeutickou společností. Budoucí psychoterapeuti zde absolvují celkem 1500 hodin psychoterapeutického výcviku.

Slovník pojmů:

Imaginativní psychoterapie – technika, kdy se u klienta vyvolávají různé obrazy na které pak spontáně navazují další výjevy – imaginace.
Hlubinná abreaktivní psychoterapie – technika, která pracuje s pamětí a tím, jak funguje lidská psychika a organizmus. Vychází z toho, že při nějakém prožitku se do paměti ukládají informace o stavu organizmu, což později může vyvolávat právě problémy.
Gestalt psychoterapie – jedná se o směr zaměřený na prožitkovou a somatickou psychoterapii.
Autogenní trénink – relaxační technika, kterou může člověk provádět sám na sobě.
Psychoanalýza – teorie osobnosti založená Sigmundem Freudem, spočívá v tom, že každý psychický jev má svoji příčinu. Psychoanalýza se využívá dnes právě v psychoterapii.
Psychoterapeutická škola – směr psychoterapie. Jsou jimi například: Psychoanalýza, Individuální psychologie Alfréda Adlera, Analytická psychologie C. G. Junga, Rodgerovská psychoterapie, Behaviorální psychoterapie, Kognitivně behaviorální terapie, Daseinanalýza, Logoterapie, Transpersonální psychoterapie a Dynamická a interpersonální psychoterapie
Základy psychoterapie –
Rogersovská psychoterapie – směr psychoterapie, který klade důraz hlavně na přítomnost klienta, nikoliv na jeho minulost.

Knihy o psychoterapii:

Teorie a praxe skupinové psychoterapie – Irvin Yalom, Molyn Leszcz
Aktivity pro skupinovou psychoterapii
Skupinová arteterapie – Martin Liebermann
Příběhy terapeutických skupin – Stanislav Kratochvíl

Odkazy:

Mezinárodní organizace

EFPP – European Federation for Psychoanalytic Psychotherapy in the Public Sector, EPF – European Psychoanalytical Federation, IPA – THE INTERNATIONAL PSYCHOANALYTICAL ASSOCIATION, APssA -The American Psychoanalytic Association, British Psychoanalytic Council, The Institute of Psychoanalysis.

Google Health – konec zajímavé služby

Dnes bylo oznámeno ukončení služby Google Health. Služba bude provozována ještě rok a potom skončí. O co se vlastně jedná? Je to takový osobní online zdravotnický deník, kam si můžete psát vše, co se vašeho zdraví týče. Můžete si přidávat kontakty na lékaře i na pojišťovnu. Něco, co by podle mne mělo být samozřejmé u každé naší zdravotní pojišťovny či obvodního lékaře. Bohužel tomu tak není a služba se neujala ani v podání Googlu. V jeho případě se ani nedivím, ne každý snese tolik důvěrných informací svěřit soukromé firmě typu Google. Škoda.

Služba Google Health – úvodní stránka

Služba Google Health – stránka se záznamy odběrů krve

Jak předpovědět chřipkovou epidemii

Google Health není jediným počinem Google ve zdravotnictví. Známá je i jeho služba Google Flue Trends, která na základě dotazů z vyhledávání klíčových slov spojených s chřipkou určuje výskyt chřipky v populaci. Na následujícím obrázku je vidět, jak služba vypadá pro Německo (Data pro Českou republiku nejsou dostupná, ale Německo je dostatečně blízko).

Služba Google Flu Trends

Často můžou být čočky jedinou ochranou

Kontaktní čočky chrání oči před UV zářením

Sluneční paprsky se s přicházejícím létem zintenzivňují a nejen naše tělo, ale i oči jsou jim každodenně vystavovány. Pokud nosíte kontaktní čočky, které obsahují UV filtr, máte vyhráno – sluneční brýle totiž nemusí být před sluncem dostatečnou ochranou!

Některé druhy kontaktních čoček mají v sobě zabudovaný UV filtr, který je na velice vysoké úrovni a plnohodnotně chrání rohovku lidského oka před škodlivými vlivy UV záření. Příkladem těchto čoček jsou kontaktní čočky značky Acuvue, u kterých je UV filtr vždy více než 90%, z nich jmenujme kvalitativně nejlepší Acuvue Oasys, 1-Day Acuvue TruEye nebo Acuvue Advance Plus.

Sluneční paprsky jsou všudypřítomné

Poslední průzkumy ukazují, že sluneční intenzita není nejvyšší jen kolem poledne, ale také v dopoledních a odpoledních hodinách, jestliže jsme tedy např. na dovolené, měli bychom svůj zrak chránit stále.

A v tom nám právě pomáhají i kontaktní čočky s UV filtrem, když sluneční brýle nestačí. Sluneční paprsky pronikají kolem obroučků brýlí, pokud jsou ještě zintenzivněny odrazy od plážového písku nebo hladiny moře, můžou být pro vnitřní struktury očí ještě vážnější hrozbou.

Při nadměrném vystavování očí může docházet k několika velmi vážným onemocněním očí, jako jsou katarakta nebo sněžná slepota.

Často můžou být čočky jedinou ochranou

V létě se také vyskytnou případy, kdy sluneční brýle nebo klobouk jako ochranu proti slunci mít prostě nemůžete – ve vodě nebo při sportu. V těchto chvílích jsou čočky jedinou ochranou rohovky, které po poškození UV zářením není schopná regenerace. UV filtry obsahují i kontaktní čočky značky Cooper Vision, např. Avaira nebo Frequency 58 UV.

Je ale třeba říci, že kontaktní čočky sice skvěle chrání rohovku, ale nejsou ochranou pro celé oko, jeho další části – sklivec, víčka. Nejlepší ochranou je proto spojení několika pomůcek proti slunci.

Mají se antibiotika jíst nalačno nebo po jídle?

Posted on 16.7. 2011

V jednom z předchozích článků jsem vysvětloval, proč se spolu s některými antibiotiky nesmějí jíst mléčné výrobky. Podobnou nejistotu vyvolává otázka, zda se mají antibiotika jíst před jídlem, nebo až po něm. Bohužel u každého ATB je to jiné a správnou odpověď naleznete vždy v příbalovém letáku, měl by vám to říci také lékárník při vydávání antibiotik či přímo váš lékař.

Proč se podávají antibiotika nalačno

Nás ale zajímá, proč to tak je. Některá antibiotika se užívají před jídlem, s dostatečným předstihem. Důvod je podobným jako u mléčných výrobků. Spolu s potravou v žaludku dochází a k pomalejšímu vstřebávání antibiotik či vázání účinné látky na různé složky potravy a tím ke snížení jejich účinku.

Příklady antibiotik, které se zpravidla podávají před jídlem: Amoclen, Amoxihexal, Duomox, Ospamox, Augmentin, Amoxicilin, Amoxiklav, Oxacilin, Prostaphylin, Apo-Ampi, Ampicilin, Unasyn, V-penicilin, Ospen, Neloren, Sumamed, Rulid, Dalicin nebo Sporanox.

Antibiotika, která se podávají s jídlem

U dalších antibiotik je to přesně naopak. Je vhodné je podávat buď s jídlem, nebo po něm. Opět správnou informaci naleznete na příbalovém letáku léku. Důvodem podávání po jídle je nesnášenlivost žaludku s antibiotiky. Nalačno tak může dojít k podráždění žaludku a například zvracení a podobně. To platí třeba i u zvířat, o čemž jsem se už jednou přesvědčil. Veterinář předepsal kočce antibiotika a jednou jsem zapomněl dát je kočce až po jídle. Do 15 minut vyzvracela vše, co měla v žaludku (jen prášky a šťávy), jak jí ho samotné podráždili.

Antibiotika, která se zpravidla podávají s jídlem nebo až po něm: Doxybene, Doxyhexal, Deoxymykoin, Biseptol, Oriprim, Primotren, Contrimoxazol al, Zinnat, Furantoin, Efloran, Entizol, Sporanox nebo Nizoral.

Ke na době podávání nezáleží

Aby toho nebylo málo, jsou samozřejmě i taková antibiotika, kde je to jedno: Rovamycin, Klacid, Flukonazol, Ciphin, Mykomax, Nolicin, Gyrablok, Ofloxin, Zanocin, Ciplox, Cifloxinal nebo Cipranol.

Tento článek NENÍ náhradou příbalového letáku, informace jsou pouze orientační, vždy si přečtěte příbalový leták svého léku, nebo se zeptejte lékárníka! Smyslem je pouze vysvětlit způsob, proč se antibiotika podávají tím a tím způsobem.

Omezená délka léčby

Nedávno jsem se setkal v lékárně s novinkou, aspoň pro mne. Odmítli mi vydat všechny léky z předpisu. Jako důvod uvedli, že lékař nesmí předepsat delší než tříměsíční léčbu. Můj předpis to překročil o několik dnů. Vydali mi tedy pouze 2/3 léků a zbytek “stornovali”.

Vtipné na tom je to, že si to v lékárně musí přepočítat sami v hlavě podle uvedeného dávkování a počtu léků v jednom balení. Moje dávkování 1/2, 1/2, 0 asi zase nebylo tak složitým oříškem.

Co je to nachlazení

Rozdíl mezi chřipkou, virózou (odb. respirační virózy) a nachlazením většina lidí naprosto stírá. Rozlišují pak jen dva stavy: Do okamžiku, kdy jsou jen nachlazení, jsou stále zdravý a od virózy dál už mají rovnou chřipku. Já zase pro změnu rozlišuji, i když nepřesně, tyhle tři stavy. Dá se říci, že nachlazení je to samé co viróza (lidový název pro virózy, wikipedie například jako nachlazení označuje všechno).

V lékařském slovníku pojem „nachlazení“ vůbec nenajdete. Pod heslem jsou zde pouze „respirační virózy“ a „chřipka“. Přičemž chřipka je podmnožinou právě viróz.

Jako obyčejné nachlazení si já pro sebe označuju stav, kdy mě vlastně nic není. Vnímám jen „následky“ například delšího pobytu v zimě a podobně. Je to stav, kdy jsem víc citlivý na zimu (tedy mírně zvýšená teplota o desetiny stupňů). Máte pocit, že je větší zima, než ve skutečnosti je. Nohy máte rychle promrzlé, a i když jste v místnosti, kde je teplo, máte pocit, že se nedokážete zahřát, což vede k tomu, se více obléknout. Stejně tak pak ruce. Stačí si do nich vzít něco z ledničky a už se začínáte třást, jak je to ledové. Časté je pak kýchání až šimrání v nose. Jinak to nijak větší vliv nemá. Fyzicky to příliš poznat není, jedině při namáhavějších výkonech (běh atd.). Ale i tak není problém je absolvovat. Rozdíl poznáte spolehlivě třeba v bazénu, kde vám ve vodě bude hned zima.

Co to ve skutečnosti je těžko říct. Pravděpodobně to bude obrana organizmu, proti nějaké té viróze ve stavu, kdy to organizmus bez problému zvládá. Člověk se necítí nemocný a nijak omezený, ale vnímá právě ty obranné projevy organizmu (pocit zimy zvýšením teploty). Organizmus je tedy mírně oslabený a proto bude lepší nic nepřehánět. Vyhnout se situacím, kdy mu to ještě ztížíme a snažit se nechytnou žádnou pořádnou virózu (omezení pohybu mezi větším množstvím lidí a návštěvy doktorů).

Na velikosti záleží – hlavně u vitamínů

Po delší době jsem zase vyrazil do lékárny. Zásoby běžných serepetiček proti nachlazení a virózám jsem vyplýtval pří poslední v říjnu a z lenosti jsem je ještě nedoplnil. Aktuální stav nachlazení mě donutil tuto chybu jít napravit.

Už při vstupu do lékárny jsem měl divný pocit, ale netušil jsem proč. Po chvilce otálení u pokladny jsem si konečně uvědomil, že to je pocit prázdna. Lékárna byla docela vybílená. Vzal jsem si jedno z několika posledních balení Strepsils a jeden životně důležitý Otrivin. Chtěl jsem ještě multivitaminy, které mě došli už kdysi dávno a na které jsem se vybodl a žil jen z balení vitamínu C. Ty už nebyli vůbec. Nabídka byla jen nějaké divné rozpustné, tak jsem je zamítl a vyrazil do další lékárny. Zvláštní co udělá pokles teploty na -4˚C. Nebo že by to tak řádila ta mexická chřipka?

V další lékárně už na tom tak špatně nebyli a vitamíny měli. Jen mě opět pobavil humor farmaceutických firem, zřejmě inspirovaných v Rusku jejich ruskou matroškou. Doufám, že příští rok si balení 100 kusů vitamínů nebudu muset odnášet v kufru. To se fakt vyplatí dělat takové nesmyslné krabičky? Dyť už v lékárně na pultě vedle sebe bylo jasné, že to je poloprázdná krabička.

A fotka pro pobavení: Ve velké krabičce je další malá a až v té je plastová krabička s vitamíny. Holt firmy z nás sice dělají zdravé lidi, ale zároveň i blbce.